První problém vzniká hned v okamžiku, kdy o stravování těhotné ženy začnu mluvit. Pokud se žena stravuje s ohledem na své zdraví správně již před těhotenstvím, nebude v průběhu tohoto stavu žádným významným způsobem měnit skladbu své stravy. Pokud se nestravuje pro své zdraví správným způsobem, pak změna stravování v těhotenství bude sice hrát nějakou úlohu, ale přece jen organismus připravujeme na tento devítiměsíční zázrak dlouhodobě. Snad by se dalo říci, že stejně jako člověk, který se mnoho a mnoho let vzdělává proto, aby celý život mohl dělat něco, co je zajímavé a co mu zajistí sociální stabilitu, měla by i žena celý svůj život před těhotenstvím uvažovat o tom, jak tvoří svůj organismus, jak se stará o svůj zdravotní stav proto, aby jednoho dne měla zdravé dítě. Zkrátka změnit svůj způsob života v onen den D je sice hezké, ale nebude to budit můj obdiv. Jestliže je vaše dítě od narození nemocné, má astma, ekzémy, nadváhu, alergii, pak jste se určitě nestravovala správně vzhledem ke svému organismu. Jedla jste něco, co Váš organismus alergizovalo, nebo něco, co vytvořilo v organismu mnoho hlenu, a v důsledku toho se objevila ve Vašem těle četná mikrobiální ložiska, nebo jste si způsobila i střevní dysbiózu, která je trvalým zdrojem toxinů pro vás, pro plod i pro mateřské mléko. Zkrátka určitě jste udělala chybu, ať už v tom, že jste krátce kojila, Vaše mléko nebylo kvalitní, příliš brzy jste nasadila umělou mléčnou výživu, příliš brzy jste začala používat výrobky obsahující pšenici, příliš pozdě jste vysadila antikoncepci anebo užívala mnoho léků včetně antibiotik. Určitě jsem nevyjmenoval všechny problémy, ale chtěl jsem tím říci, že zdraví dítěte je významným způsobem závislé na zdraví matky a zdraví matky je zase velice úzce spjaté s jejím vhodným stravováním. Žena uvažující o založení rodiny si musí uvědomit, že způsob jejího stravování je jednak základem jejího dobrého zdraví, jednak základem zdraví jejího dítěte. Stravou v těhotenství zajišťuje výživu nejen pro sebe, ale i pro dítě. Potraviny, které žena konzumuje v průběhu těhotenství, svým složením přímo ovlivňují vývoj plodu; ovlivňují však také zdraví ženy i dítěte po porodu a mají vliv i na stravovací návyky dítěte. Výzkumy jasně ukázaly, že plod je schopen zvyknout si na chuť určitých netypických potravin v těle matky, a když se pak s těmito potravinami setká, jejich chuť mu připadá známá. A tak ženy, které v těhotenství jedí tzv. zdravé potraviny, jako jsou jáhly, pohanka, všechny druhy zeleniny apod., nemívají problémy s tím, aby jejich dítě přijímalo stejné potraviny. Naopak ženy, které nikdy tyto potraviny nejedí, nemohou počítat s tím, že je dítěti vnutí, a přitom je taková strava pro dítě ideální. Obecně je přijímaný názor, že výživa ženy významným způsobem zdraví dítěte neovlivní, protože dítě, resp. plod, si vezme z těla matky vše, co potřebuje. Ovšem jak říká doktor Fořt a s ním mnoho lidí po mnohá staletí – „Kde nic není, ani čert nebere“. Jestliže žena trpí nedostatkem nezbytných živin, dítě na to doplácí. Jednoduchou zkušenost by bylo možné udělat v tzv. rozvojových zemích, kde žije mnoho lidí pod hranicí chudoby, a proto nemají pro své děti ani pro sebe kvalitní výživu. Pokud v experimentu dostaly ženy v těhotenství důležité výživné látky, váha plodu a jeho zdravotní stav se významně pozitivně lišily od dětí matek, jejichž výživa byla nedostatečná. Těhotná žena v naší zemi asi nebude trpět nedostatkem bílkovin a nedostatkem cukru, spíše bude jejich přebytkem zatěžovat své ledviny i kosti. Velmi často ale bude trpět nedostatkem vitaminů, minerálů, stopových prvků a specifických sloučenin, jako jsou omega-3 kyseliny a další látky. Může trpět také nedostatkem kvalitních tuků, protože ztužené tuky anebo nasycené mastné kyseliny nejsou tou optimální potravinou, kterou by žena v těhotenství měla jíst (ostatně není to vhodná strava ani v jiných obdobích života). Velmi důležité je také, aby žena v těhotenství netrpěla žádným infekčním střevním onemocněním, protože toxiny, které při tomto onemocnění vznikají a které se dostávají do krve, mohou vážně poškodit plod. Určitě není správný všeobecně rozšířený názor, že má žena v těhotenství jíst podle chuti a nemá se ohlížet doleva ani doprava. Už nadměrné kilogramy, které v těhotenství přibere, ukazují, že její strava nebyla správná. Za přiměřený se pokládá váhový přírůstek do patnácti kilogramů. V průběhu těhotenství by tedy neměl být zvyšován kalorický příjem, maximálně se může v poslední části těhotenství lehce zvýšit množství potravy, ale skutečně jen lehce a ne příliš významně. Tuk, který v takovém případě u těhotných vzniká, se pak těžko shazuje a obezita, jež po těhotenství zůstává, bývá pro ženu riziková. Myslím, že se nemusím příliš rozšiřovat o tom, že by žena neměla v těhotenství kouřit, protože je naprosto neoddiskutovatelný fakt, že žena kuřačka porodí dítě o nižší porodní váze, tedy dítě, které trpí její toxikománií. Přitom přiměřená vrstva tuku je u novorozeného dítěte velmi důležitá, protože tento hnědý tuk, který se u novorozenců v podkoží nachází, je významným regulátorem jejich tělesné teploty. Určitý problém přichází u žen, které se před těhotenstvím stravují některým z alternativních způsobů v extrémnějším pojetí, jako je třeba veganství, frutariánství, ale nakonec i nesprávně aplikované vegetariánství. Obvykle v takové stravě chybí některé látky, především vitamin B12 a jiné vitaminy skupiny B, jako je kyselina listová, a také stopové prvky, jako je chrom, selen, zinek a jod. Při nesprávně vedené alternativní stravě mohou chybět i kvalitní bílkoviny, tedy specifické aminokyseliny, jako je např. taurin nebo karnitin. Pokud žena zastává názor, že je tento alternativní způsob stravování pro ni vhodný, doporučoval bych, aby se nebránila potravinovým doplňkům, tedy vitaminům a některým specifickým látkám, jakož i minerálním látkám, jako je vápník, železo, zinek apod. Velmi důležitým vitaminem, jak je dnes všeobecně známo, je kyselina listová, a to pro prevenci vývojových vad, především rozštěpů páteře. Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu DNA, tedy pro stavební kámen genu. Také má vliv na krvetvorbu a na prevenci některých nervových chorob. Největším zdrojem kyseliny listové by byly kvasnice, ale ty není možné doporučit, aby se jedly v syrovém stavu, protože poškozují střevo, jsou živnou půdou pro plísně, kvasinky, a tak je lépe kyselinu listovou doplňovat játry, celozrnnými obilninami, brokolicí, špenátem, ořechy a některými luštěninami. Kyselina listová se ničí vařením, a tak je potřeba, aby byla do organismu vpravována obvykle pomocí čerstvé, nevařené zeleniny, jako je třeba polníček, brokolice atd. Železo je v nejvyšším množství obsaženo rovněž v játrech, ale také v másle, kuřecím mase a třeba v rybách (např. pstruh), v menším množství je to ve špenátu, čočce, olivovém oleji, ořechách či bramborech. Podávání železa jako potravinového doplňku je rizikové, při předávkování může způsobovat zdravotní potíže. Je příjemné, že zdrojem železa je pivo, a muži tudíž mívají obvykle přísun železa díky pivu dobrý. Samozřejmě, že v těhotenství nelze doporučovat víc než jednu skleničku piva denně. Dalším prvkem, který je potřeba v těhotenství hlídat, je zinek, důležitý pro kvalitní funkci imunity. U žen, které užívají antikoncepci, bývá množství zinku v organismu nedostatečné, ale ani při běžném stravování mnohdy spotřebu zinku neuhradíme. To může mít vliv na nedostatečnou funkci imunity. Nedostatek zinku může způsobovat také nedokonalý vývoj mozku. Zinek se jako všechny látky tohoto typu nachází ve velkém množství v játrech a dále také v celozrnných obilninách, tvrdých sýrech či kuřatech. Větší množství zinku obsahují dýňová semínka. Zinek se nachází rovněž v sóje, ačkoliv sója zároveň obsahuje (stejně jako mák i jiná semínka) látku, která omezuje vstřebávání zinku, a tak by i požívání těchto doplňkových zdrojů mělo být opatrné. Důležité jsou také omega-3 kyseliny, o nichž je dnes zcela nepochybně známo, že velmi příznivě působí na vývoj mozku, a to jak ve smyslu duševní kvality, tak i ve smyslu pohybové kvality. Ženy, které v těhotenství užívají omega-3 kyseliny, mají děti s lepšími výsledky v těchto funkcích. Také je třeba pokračovat s přijímáním omega-3 kyselin nebo požíváním mořských ryb, event. lněného oleje i po porodu, při kojení a nakonec i ve výživě dítěte. Velmi dobrým zdrojem jodu, zinku a omega kyselin jsou sardinky, a tak bych se určitě nebránil tomu, dát si v těhotenství jednou či spíše dvakrát týdně krabičku sardinek, ať už v oleji nebo v jiném médiu.
Otazníkem zůstává spotřeba mléka. Všeobecně je doporučováno konzumovat v těhotenství nejméně půl litru mléka denně, avšak toto doporučení vůbec nelze tak jednoznačně přijímat. Běžné mléko či tavené sýry neuvolňují do organismu vápník v té míře, jak se obvykle předpokládá. Lepším zdrojem vápníku bývají kysané mléčné výrobky, ale ještě lépe, když budeme vápník hledat v sardinkách, v olivovém oleji či v celozrnných obilovinách. Pozor však na pšenici, protože víme, že bílkovina obsažená v pšenici (gliadin) může mít velmi negativní vliv na lidský organismus; i lidé, kteří netrpí vyloženě poruchou, intolerancí gliadinu, si nadměrnou konzumací pšeničné bílkoviny zhoršují a zpomalují svůj metabolismus. Obecně jsou celozrnné obiloviny v přiměřené míře dobrým zdrojem vitaminu C, betakarotenu, vitaminu D, zinku i železa. Nic se však nemá přehánět. Mnohé ženy se obávají ztrát vápníku při kojení, což je skutečnost. Kojící matky v porovnání s nekojícími matkami ztratí asi čtyři procenta minerálních látek z kostí, což není příliš mnoho, a především je to záležitost, která se dá dobře přežít a po ukončení kojení se rychle upraví. Mnozí zastánci mléčné výživy budou velmi nespokojeni s tvrzením, že i když bude žena v průběhu kojení pít litry mléka, nepomůže si, ale spíše ještě uškodí. Osobně považuji za velmi dobrý zdroj, resp. za nejlepší zdroj minerálních látek mořské řasy neboli mořskou zeleninu, jak se v přímořských státech říká. Ne zbytečně jsou mořské řasy pevnou součástí stravy Japonců, v průměru nejzdravějšího národa na světě. Japonsko je také země lidí nesmírně pevných, psychicky odolných a fyzicky zdatných. Mnohé tyto vlivy je možné přičíst účinku mořských řas. V mé rodině se mi podařilo propagovat tuto myšlenku natolik, že se mořské řasy staly pevnou součástí nejen těhotenské stravy, ale i výživy v dalších letech, a to jak pro ženu, tak pro dítě. Jsem na základě své zkušenosti pevně přesvědčen, že to byl jeden z nejlepších darů pro dítě. Alespoň jeho vývoj tomu napovídá. Praktické pokyny lze shrnout do několika bodů: žena, která má perspektivu, že otěhotní, by měla vědět, které potraviny jí škodí, které její organismus netoleruje – ať už vyvolávají alergické reakce nebo nejsou metabolicky správně zpracovávány, event. jsou součástí imunitních poruch, jako gluten. Bohužel většina žen to neví a nemá ani žádnou reálnou možnost to zjistit. Tyto potraviny jsou následně velmi škodlivé pro dítě. V průběhu těhotenství je lepší jíst po menších porcích několikrát denně. Kromě alergizujících a jinak poškozujících potravin je vhodné vyhýbat se také těm, které nadýmají a které mohou způsobovat střevní dubiózu i nepříjemné pocity vzhledem ke zmenšujícímu se prostoru v dutině břišní. V těhotenství bychom se měli vyhýbat extrémně připravovaným potravinám, jako jsou smažené či grilované pokrmy, protože obsahují karcinogenní látky a zatěžují organismus. Také bychom se měli vyhýbat potravinám, které způsobují pálení žáhy, jako jsou kombinace cukru, ovoce a mouky, na což bývají těhotné ženy velmi citlivé. To, že je potřeba, aby si těhotné ženy hlídaly příjem neslazených tekutin, pokládám za samozřejmé. Větší množství kávy (např. více než dva šálky) nebo čaje by se v těhotenství vyskytnout nemělo. Lepší je pít vodu, avšak nikoliv vodu z vodovodního kohoutku, která může obsahovat hormony a jiné chemické látky používané lidmi. Vhodný je i zelený čaj, ale také třeba čaj roibos nebo džusy, nejlépe z „necitrusového“ ovoce. S bylinnými čaji je třeba nakládat v těhotenství velmi opatrně. Jasné je, že ani v těhotenství, ani mimo těhotenství nejsou v pořádku masové konzervy, sterilovaná zelenina a uzeniny. Naopak je velmi vhodné soustředit se na biopotraviny, protože konzervanty, barviva, stabilizátory atd., jsou pro těhotnou ženu několikanásobně nebezpečnější než pro jiné lidi. Těhotná žena se musí vyhýbat syrovým rybám a syrovému masu vůbec, a to včetně např. kyselých ryb, které také nejsou upravovány tepelně. Rizikové je i pití nepasterizovaného mléka od krav, které neznáme, nebo nepasterizovaného kozího mléka. Takové mléko může obsahovat různé původce infekcí, např. borrelie. Žena, která se zamýšlí nad svou výživou v těhotenství, by měla vědět, že její strava rozhoduje v mnoha směrech o zdraví dítěte, a to nejen zdraví tělesném, ale i duševním. Rozhoduje mnohdy i o kvalitě dítěte. Mnohokrát se mi podařilo dietou zlepšit školní prospěch i chování dítěte tak neuvěřitelným způsobem, že rodiče žasli. Zkrátka stravou nelze zachránit všechno, jak se někdo domnívá, ale je možné zachránit mnohé. Často se musíme držet medicínského hesla „primum non nocere“, tedy první a hlavní je neublížit. Teprve pak přichází ono druhé pravidlo: mohu-li něčemu pomoci, je mou povinností to opravdu udělat.

MUDr. Josef Jonáš