Dioxiny jsou nejvíce škodlivou chemikálií pro lidské zdraví
Co to jsou dioxiny? Kde v přírodě se vyskytují a proč? Jak se dostávají do lidského organismu? Jak škodí lidskému zdraví a co můžeme udělat pro jejich odstranění?
Abychom byli přesní, dioxiny jsou nejvíce škodlivou organickou chemikálií pro lidské zdraví, pomineme-li jedy. Jsou mnohokrát škodlivější než např. polychlorované bifenyly (PCB). Jejich škodlivost je dána i tím, že se v přírodě vyskytují mnohem častěji než právě PCB. Dioxin je zkratka pro skupinu určitých látek a nejnebezpečnější dioxin má celý název tetrachlor-dibenzodioxin. Tetra znamená, že molekula dioxinu obsahuje 4 atomy chloru. Právě o této sloučenině se hovořilo ve zprávách o kontaminovaných vejcích na německém trhu.
Jak se dioxiny dostávají do životního prostředí
Dioxiny se do životního prostředí dostávají spalováním téměř všeho. Zejména však spalováním fosilních paliv, jako je ropa, uhlí. Nejvíce dioxinů unikne, pokud budeme spalovat plasty. Ty v sobě obsahují chlorové sloučeniny. Dioxiny z těchto zplodin se tak dostávají do přírody a putují potravním řetězcem do organismů a tedy i do člověka.
Dioxin je v přírodě téměř neodbouratelný, neboť zde neexistují žádné jemu podobné molekuly, pro které by existovaly rozkladné enzymy, používané bakteriemi nebo člověkem. To znamená, že se jedná o „nezničitelnou látku“, která se v přírodě kumuluje, aniž by byla odbourávána. Jedná se o látku, která je rozpustná v tucích. Její putování přírodou a potažmo člověkem má stejný průběh jako metabolismus tuku. Z tohoto důvodu bylo možné, aby se dioxiny dostaly do vajec slepic, neboť jsou rozpuštěny v jejich tukových složkách.
Pro člověka jsou škodlivé hlavně ze dvou důvodů. Ten první důvod spočívá v tom, že molekula dioxinu je velmi podobná ženskému hormonu estrogenu. Dioxin je tedy zařazován do skupiny hormonálních rušičů, tj. látek, které napodobují hormony. Když se takové látky dostanou do těla, tak se organismus začíná feminizovat a chová se tak, jako by on sám vylučoval ženské hormony. Při výzkumech v Kanadě se zjistilo, že v blízkosti továren, kde se spalují fosilní paliva a dioxiny se dostávají do ovzduší, se rodí více dívek než chlapců. Ve studii je uvedeno, že poměr narozených je 117 dívek na 100 chlapců, což je již výrazný rozdíl.
Dalším nebezpečím dioxinů je, že jsou to prokázané karcinogeny. Dioxin není přímou příčinou rakovinového bujení, ale je tzv. promotorem. To znamená, pokud již rakovinová buňka vznikne, tak v přítomnosti dioxinu se jí daří daleko lépe.
Jak se dioxiny dostávají do životního prostředí
Dioxiny se do životního prostředí dostávají spalováním téměř všeho. Zejména však spalováním fosilních paliv, jako je ropa, uhlí. Nejvíce dioxinů unikne, pokud budeme spalovat plasty. Ty v sobě obsahují chlorové sloučeniny. Dioxiny z těchto zplodin se tak dostávají do přírody a putují potravním řetězcem do organismů a tedy i do člověka.
Dioxin je v přírodě téměř neodbouratelný, neboť zde neexistují žádné jemu podobné molekuly, pro které by existovaly rozkladné enzymy, používané bakteriemi nebo člověkem. To znamená, že se jedná o „nezničitelnou látku“, která se v přírodě kumuluje, aniž by byla odbourávána. Jedná se o látku, která je rozpustná v tucích. Její putování přírodou a potažmo člověkem má stejný průběh jako metabolismus tuku. Z tohoto důvodu bylo možné, aby se dioxiny dostaly do vajec slepic, neboť jsou rozpuštěny v jejich tukových složkách.
Pro člověka jsou škodlivé hlavně ze dvou důvodů. Ten první důvod spočívá v tom, že molekula dioxinu je velmi podobná ženskému hormonu estrogenu. Dioxin je tedy zařazován do skupiny hormonálních rušičů, tj. látek, které napodobují hormony. Když se takové látky dostanou do těla, tak se organismus začíná feminizovat a chová se tak, jako by on sám vylučoval ženské hormony. Při výzkumech v Kanadě se zjistilo, že v blízkosti továren, kde se spalují fosilní paliva a dioxiny se dostávají do ovzduší, se rodí více dívek než chlapců. Ve studii je uvedeno, že poměr narozených je 117 dívek na 100 chlapců, což je již výrazný rozdíl.
Dalším nebezpečím dioxinů je, že jsou to prokázané karcinogeny. Dioxin není přímou příčinou rakovinového bujení, ale je tzv. promotorem. To znamená, pokud již rakovinová buňka vznikne, tak v přítomnosti dioxinu se jí daří daleko lépe.
